Rozbor literárního díla: R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti) – Karel Čapek

1. Základní informace o díle

• Hlavní téma: Varování před nezodpovědným technologickým pokrokem a jeho dopady na lidstvo. Dehumanizace moderního člověka, ztráta smyslu života v důsledku odstranění práce, střet rozumu s citem a otázka, co definuje lidskou bytost (duši).
• Kompozice: Klasická dramatická stavba: předehra a tři dějství. Děj je chronologický s jedním časovým skokem (10 let) mezi předehrou a prvním dějstvím. Struktura směřuje od utopické vize k apokalyptické katastrofě.
• Literární druh: Drama.
• Literární žánr: Vědeckofantastická (sci-fi) tragédie, kolektivní drama.
• Literární směr/období: Česká meziválečná literatura, expresionismus. (Napsáno 1920, premiéra 1921).
• Výrazová forma: Drama (dialogy a scénické poznámky).
• Vypravěč (vyprávěcí forma): V dramatu není přítomen vypravěč. Děj je sdělován prostřednictvím dialogů a jednání postav.
• Motivy: Robot, umělá bytost, vzpoura, práce, zánik lidstva, stvoření, láska, duše, utopie a její zhroucení.
• Místo děje: Izolovaný ostrov, kde sídlí továrna na výrobu Robotů společnosti Rossum’s Universal Robots.
• Období (čas): Fiktivní budoucnost.

R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti), napsané Karlem Čapkem v roce 1920, je přelomové dílo světové literatury a divadla. Nejenže dalo světu slovo „robot“ (odvozené od slova „robota“), ale stalo se také jedním z prvních a nejvlivnějších děl vědeckofantastického žánru, které zkoumalo temné stránky technologického pokroku. Hra není pouhým příběhem o vzpouře strojů; je to hluboká filozofická a sociální alegorie, která se táže po smyslu lidské existence, povaze práce, etice vědeckého bádání a definici samotné duše. Je to varování před lidskou pýchou a snahou hrát si na Boha.

Autorem díla je Karel Čapek, klíčová osobnost české meziválečné kultury. R.U.R. je literárním druhem drama a žánrově se jedná o vědeckofantastickou tragédii. Z literárněhistorického hlediska spadá do kontextu poválečného expresionismu, pro který je typické zobrazení člověka jako produktu masové společnosti, pocit úzkosti a využívání silně stylizovaných, typizovaných postav, které jsou nositelkami idejí. Dílo bylo okamžitě přeloženo do desítek jazyků a jeho premiéry v Praze (1921), New Yorku (1922) a Londýně (1923) zajistily Čapkovi mezinárodní proslulost.

2. O autorovi

Karel Čapek (1890–1938) byl český spisovatel, dramatik, novinář, překladatel a jedna z nejvýznamnějších intelektuálních autorit První československé republiky. Jeho život a dílo jsou neoddělitelně spjaty s humanistickými a demokratickými ideály. Jeho tvorba je hluboce ovlivněna pragmatismem a filozofickým relativismem, ale také úzkostí z technologického pokroku a moderní společnosti, která může potlačit individualitu.

R.U.R. vzniklo krátce po první světové válce, která ukázala ničivý potenciál moderní technologie. Čapkova hra je tak přímou reakcí na tuto zkušenost a na obavy z odlidštění člověka v mechanizovaném světě továren a masové výroby. Na rozdíl od pozdější Války s mloky, kde je kritika primárně politická, je R.U.R. spíše filozofickou úvahou o podstatě lidství. Jako humanista Čapek nevěří, že technologie je sama o sobě zlá, ale varuje před jejím zneužitím, pokud není vedena morální odpovědností a citem. Tato myšlenka se jako červená nit vine celým jeho dílem, ať už jde o romány nebo dramata jako Bílá nemoc či Matka.

3. Témata a motivy

R.U.R. je dílo postavené na silných myšlenkách a symbolech. Hlavní myšlenkou je, že snaha člověka osvobodit se od práce pomocí technologie nevede ke štěstí, ale k degeneraci, ztrátě smyslu života a nakonec k sebezničení.

Klíčová témata

• Dehumanizace a ztráta smyslu života: Tím, že Roboti převzali veškerou práci, se lidstvo osvobodilo od námahy, ale ztratilo svůj účel. Stalo se apatickým, neplodným a neschopným tvořivosti. Práce je zde představena jako základní stavební kámen lidské identity a důstojnosti.
• Nebezpečí neomezeného pokroku: Hra je mocným varováním před vědou a průmyslem, které nejsou vedeny etikou. Starý Rossum chtěl vědecky napodobit Boha, mladý Rossum a ředitel Domin chtěli dosáhnout maximální efektivity a zisku. Obě cesty, zbavené morálního kompasu, vedou ke katastrofě.
• Vzpoura a revoluce: Vzpoura Robotů je silnou alegorií sociálních revolucí. Roboti, jako utlačovaná a vykořisťovaná třída (proletariát), povstanou, aby zničili své pány. Čapek zde reflektuje revoluční vlnu, která se po první světové válce šířila Evropou.
• Co je to lidskost?: Ústřední filozofická otázka hry. Je lidství definováno rozumem, schopností pracovat, nebo citem, schopností trpět a milovat? Postavy ve hře reprezentují různé odpovědi. Nakonec se ukazuje, že pravé lidství (ať už v člověku, nebo v Robotovi) spočívá v lásce a oběti.

Motivy a symboly

• Roboti: Komplexní symbol. Představují 1. Utlačovanou dělnickou třídu. 2. Mechanizovaného, odlidštěného člověka v moderní době. 3. Technologii, která se vymkla kontrole a obrátila se proti svému stvořiteli.
• Továrna na ostrově: Symbolizuje izolovanou „věž ze slonoviny“ vědy a průmyslu. Její vůdci jsou arogantní a odtržení od reálných důsledků svých činů.
• Helena Gloryová: Symbol citu, empatie a iracionálního lidství, které stojí v kontrastu k chladné racionalitě mužských vědců. Její soucit a snaha dát Robotům „duši“ se paradoxně stane katalyzátorem katastrofy.
• Zastavení porodnosti: Nejvýraznější symbol duchovní a tvůrčí smrti lidstva, která předchází jeho fyzickému zániku.
• Adam a Eva (Roboti Primus a Helena): Dva Roboti, kteří na konci hry objeví lásku. Jsou symbolem naděje, znovuzrození a víry, že život si vždy najde cestu.

4. Jazyk a styl

Jazyk a styl R.U.R. odpovídají expresionistickému dramatu. Cílem není realistické zobrazení, ale vyjádření silných myšlenek a pocitů.

Styl hry je vysoce stylizovaný. Postavy nejsou psychologicky prokreslené individuality, ale spíše archetypy, které reprezentují určité principy a postoje (Rozum, Cit, Práce, Věda, Kapitál). Dialogy jsou ostré, úsečné a dynamické. Často mají podobu rétorických projevů nebo filozofických debat. Čapek využívá tehdejší vědeckou a technickou terminologii, aby vytvořil dojem modernosti a věrohodnosti. Samotné slovo Robot, vytvořené na radu bratra Josefa, je geniálním novotvarem, který dokonale vystihuje podstatu umělého dělníka.

Mezi jazykové prostředky, tropy a figury patří:

• Alegorie: Celá hra je alegorií společenských a filozofických problémů.
• Symbolismus: Jak bylo zmíněno výše, každá postava a motiv má silný symbolický význam.
• Dramatická ironie: Ústřední ironie spočívá v tom, že Domin se domnívá, že stvořením Robotů osvobozuje lidstvo, zatímco ho ve skutečnosti vede do záhuby.
• Gradace (stupňování): Napětí ve hře se systematicky stupňuje od zdánlivě idylické předehry přes varovné signály v prvním dějství až po totální katastrofu ve druhém a třetím dějství.

5. Kompozice a forma vyprávění

Hra má přísnou a sevřenou kompozici, která se skládá z předehry a tří dějství.

• Předehra: Plní funkci expozice. Na ostrov přijíždí Helena Gloryová, dcera prezidenta, se záměrem bojovat za práva Robotů. Seznamuje se s řediteli továrny a s jejich utopickou vizí světa bez práce. Zde se rodí základní konflikt mezi Heleniným citem a Dominovým technokratickým rozumem.
• Dějství první: Odehrává se o deset let později. Lidstvo si zvyklo na život v zahálce a přestalo se rozmnožovat. Z celého světa přicházejí zprávy o vzpourách Robotů, které však vedení továrny bagatelizuje. Napětí roste.
• Dějství druhé: Představuje krizi a vrchol dramatu. Roboti se vzbouřili po celém světě, obklíčili ostrov a útočí na továrnu. Posledních pár lidí je uvězněno. V záchvatu paniky a výčitek svědomí Helena spálí Rossumův rukopis s receptem na výrobu Robotů. Roboti pronikají do budovy.
• Dějství třetí: Dochází ke katastrofě a k epilogu. Roboti zabijí všechny lidi kromě stavitele Alquista, kterého ušetří, protože „pracuje rukama jako Robot“. Roboti, kteří zvítězili, si uvědomí, že se neumí sami vyrábět a že jsou odsouzeni k vymření. Nutí Alquista, aby znovu objevil tajemství jejich stvoření, ten však selhává. Hra končí poetickým obrazem: Roboti Primus a Helena v sobě objeví cit lásky a jsou ochotni se pro sebe navzájem obětovat. Alquist v nich poznává nového Adama a Evu a s nadějí je posílá do světa.

6. Děj

Do centrály firmy Rossum’s Universal Robots na odlehlém ostrově přijíždí Helena Gloryová, aby bojovala za práva umělých dělníků, Robotů. Ředitel Domin a ostatní manažeři jí s pýchou vysvětlují svůj cíl: osvobodit lidstvo od dřiny. O deset let později je jejich vize skutečností. Roboti pracují za lidi po celém světě, ale lidstvo ztratilo smysl života a přestalo mít děti. Začínají se množit zprávy o vzpourách Robotů.

Brzy se revoluce stane globální. Roboti, kteří se nyní považují za pány světa, obklíčí ostrov. V pasti a tváří v tvář jisté smrti si uvěznění lidé vyčítají svůj podíl na katastrofě. Dr. Gall přiznává, že na Helenino přání začal Roboty zdokonalovat a dal jim zárodky duše, což vedlo k jejich nenávisti vůči lidem. Helena v zoufalství spálí tajný návod na výrobu Robotů. Roboti následně vtrhnou dovnitř a všechny, kromě stavitele Alquista, zabijí.

Po čase Roboti zjistí, že bez Rossumova tajemství vymřou. Požádají Alquista, aby tajemství znovu objevil. Ten se pokusí pitvat živého Robota, ale nedokáže to. Když už se zdá vše ztraceno, pozoruje dva zvláštní Roboty, Prima a Helenu. Zjistí, že k sobě cítí lásku a jsou ochotni jeden pro druhého zemřít. Alquist pochopí, že život nebyl zničen, ale že se evolucí přenesl do nových bytostí. S požehnáním je posílá pryč, aby se stali Adamem a Evou nového světa.

7. Hlavní postavy

Postavy ve hře fungují jako nositelé idejí a reprezentují různé postoje k hlavnímu problému.

• Helena Gloryová: Ztělesnění citu, empatie a humanismu. Její snaha „polidštit“ Roboty je dobře míněná, ale naivní a vede ke katastrofě. Představuje princip lásky, který je pro svět stejně nebezpečný jako chladný rozum, není-li v rovnováze.
• Harry Domin: Generální ředitel. Archetyp moderního, ambiciózního manažera a technokratického utopisty. Věří, že pokrok a efektivita vyřeší všechny problémy. Jeho pýcha a zaslepenost ho činí hlavním viníkem zkázy.
• Dr. Gall: Vedoucí fyziologického oddělení. Reprezentuje čistou, nezaujatou vědu. Je ochoten experimentovat bez ohledu na následky. Podlehne Heleninu naléhání a stvoří dokonalejší Roboty, čímž odstartuje jejich revoluci.
• Alquist: Stavitel, šéf staveb R.U.R. Představuje prostého člověka, hodnotu tradiční, poctivé práce a pokoru před životem. Nevěří velkým utopickým plánům a jako jediný je ušetřen, aby se stal svědkem zrodu nového světa.
• Primus a Helena: Dva Roboti, kteří jako první dosáhnou skutečného citu. Jsou symbolem evoluce a naděje, že láska je nejvyšší princip života, který přetrvá i zánik lidstva.

Přehled hlavních postav a jejich symbolický význam

8. Kontext díla

Hra byla napsána v roce 1920, v atmosféře plné euforie z nově vzniklého Československa, ale zároveň plné úzkosti po hrůzách první světové války. Válka poprvé v masovém měřítku ukázala ničivou sílu průmyslu a technologie (kulomety, plyn). R.U.R. je přímou reakcí na tuto mechanizaci smrti a na obavy z odlidštění člověka v moderní, industriální společnosti.

Vzpoura Robotů je také často interpretována jako alegorie bolševické revoluce v Rusku (1917) a obecně strachu buržoazní společnosti z povstání dělnické třídy. Dílo spadá do uměleckého směru expresionismus, který se snažil vyjádřit vnitřní pocity a myšlenky bez ohledu na vnější realitu a často pracoval se stylizací, nadsázkou a apokalyptickými vizemi.

Okamžitý celosvětový úspěch hry katapultoval Karla Čapka mezi nejvýznamnější světové dramatiky své doby. R.U.R. se stalo základním kamenem žánru sci-fi a dodnes je uváděno na jevištích po celém světě.

9. Závěr

R.U.R. je mistrovské a nadčasové drama, které patří k základním dílům literatury 20. století. Je to geniální alegorie, která pod rouškou vědeckofantastického příběhu klade zásadní otázky o smyslu lidské existence, etice pokroku a povaze stvoření. Čapek varuje před lidskou pýchou (hybris) a ukazuje, jak se utopická vize ráje na zemi může zvrhnout v apokalypsu.

Přestože hra končí zánikem lidstva, její poselství není zcela pesimistické. Závěrečná poetická scéna s robotickými Adamem a Evou přináší naději. Naznačuje, že život jako takový je nezničitelný princip a že láska, soucit a oběť jsou hodnoty, které mohou přetrvat i zánik svého stvořitele. V dnešní době, kdy stojíme na prahu revoluce v oblasti umělé inteligence, jsou otázky, které Karel Čapek v R.U.R. položil před více než sto lety, aktuálnější a naléhavější než kdy dříve.