Rozbor literárního díla: Továrna na absolutno – Karel Čapek
1. Základní informace o díle
- Hlavní téma: Nebezpečí plynoucí z jakékoliv absolutní pravdy a ideologie; kritika náboženského, politického i vědeckého fanatismu; paradoxní neschopnost lidstva snést přímou přítomnost božského principu, po kterém touží.
- Kompozice: Volná, epizodická struktura. Román nemá jednotnou dějovou linii, ale skládá se z řady na sebe navazujících kapitol, které mají charakter novinových fejetonů a reportáží sledujících dopady vynálezu po celém světě.
- Literární druh: Epika.
- Literární žánr: Satirický vědeckofantastický román, fejetonový román.
- Literární směr/období: Česká meziválečná literatura, demokratický proud. (Psáno jako seriál v letech 1921–1922, knižně vydáno 1922).
- Výrazová forma: Próza.
- Vypravěč (vyprávěcí forma): Er-forma. Vypravěč je typicky čapkovský – inteligentní, ironický a humorný pozorovatel, novinář-fejetonista, který s nadhledem komentuje absurdní události, jež zachvátily svět.
- Motivy: Vynález, Bůh (Absolutno), zázraky, továrna, náboženský fanatismus, sektářství, ekonomický chaos, světová válka, lidská povaha.
- Místo děje: Celý svět. Děj se rozpíná z Prahy a Československa do všech koutů planety.
- Období (čas): Fiktivní současnost (z pohledu 20. let 20. století).
Továrna na absolutno Karla Čapka, vydaná roku 1922, je jedním z jeho raných velkých románů, v němž, podobně jako v R.U.R., zkoumá dalekosáhlé společenské důsledky převratného technického vynálezu. Tentokrát však nejde o stvoření umělého člověka, ale o stroj, který dokáže z hmoty uvolnit čistou božskou esenci – Absolutno. Dílo, psané unikátní formou „fejetonového románu“, je jiskřivou a zároveň mrazivou satirou na lidskou povahu, náboženský fanatismus a nebezpečí jakékoliv absolutní, jediné pravdy. Čapek zde s humorem a ironií ukazuje, že i kdyby byl Bůh vědecky dokázán a masově vyráběn, nevedlo by to ke spáse, ale k největší válce v dějinách.
Autorem díla je Karel Čapek, v té době již známý dramatik a především vlivný novinář. Román je literárním druhem epika a žánrově se jedná o satirický sci-fi román. Jeho unikátní fejetonová forma je přímým odrazem Čapkovy hlavní profese v Lidových novinách. Z literárněhistorického hlediska spadá dílo do optimistického a dynamického období rané První republiky, avšak již nese typicky čapkovskou skepsi vůči velkým ideologiím a utopickým řešením. Je to hluboce pragmatické a relativistické dílo, které varuje, že lidská nedokonalost dokáže zvrátit i ten nejbožštější ideál v jeho pravý opak.
2. O autorovi
Karel Čapek (1890–1938) byl český spisovatel, dramatik, novinář a jeden z nejvýznamnějších intelektuálů své doby. Jeho novinářská práce, zejména jeho fejetony (sloupky), je klíčem k pochopení stylu Továrny na absolutno. Čapek mistrovsky ovládal schopnost podat složitou myšlenku lehkou, čtivou a humornou formou, přesně jako v tomto románu.
Dílo vzniklo v roce 1922, krátce po celosvětovém úspěchu dramatu R.U.R. a pokračuje v podobném schématu: geniální vynález se vymkne kontrole a způsobí globální katastrofu. Zatímco R.U.R. řešilo otázku práce a dehumanizace, Továrna na absolutno se zaměřuje na náboženství, víru a ideologický dogmatismus. Jako filozofický pragmatista a relativista byl Čapek hluboce skeptický vůči jakýmkoli systémům, které si nárokovaly vlastnictví jediné a absolutní pravdy. Román je tak kritikou nejen náboženského fanatismu, ale v širším smyslu i fanatismu politického (např. komunismu) a jakéhokoli jiného dogmatismu, který vede k nesnášenlivosti a násilí.
3. Témata a motivy
Továrna na absolutno je myšlenkově nesmírně bohaté dílo, jehož ústřední ideou je paradoxní zjištění, že lidstvo není schopno existovat v přímé přítomnosti dokonalosti a absolutní pravdy.
Klíčová témata
- Nebezpečí absolutní pravdy: Toto je ústřední téma. Jakmile se Absolutno stane dostupným všem, nevede to k míru a sjednocení, ale k pravému opaku. Každý člověk, národ a skupina si božský princip vyloží po svém a snaží se svou verzi vnutit ostatním. Je to dokonalá kritika jakékoliv dogmatické ideologie.
- Kritika náboženského fanatismu: Román sžíravě satirizuje projevy náboženské horlivosti. Vznikají tisíce nových sekt, lidé páchají ekonomické nesmysly ve jménu dobra a nakonec vedou nejkrvavější války ve jménu milosrdného Boha.
- Střet vědy a víry: Vynález Karburátoru je triumfem vědy, ale jeho důsledky jsou ryze mystické a iracionální. Čapek geniálně zkoumá paradoxní situaci, kdy exaktní věda vypustí do světa síly, které se její kontrole zcela vymykají a které lze popsat jen jazykem náboženství.
- Kritika lidské povahy: Lidstvo je zde zobrazeno jako nepoučitelné a ve své podstatě nedokonalé. I tváří v tvář božské přítomnosti reagují lidé chamtivostí (zázračné navyšování produkce), nesnášenlivostí a násilím. Román je humorným, ale v jádru hluboce pesimistickým komentářem k lidské přirozenosti.
Motivy a symboly
- Absolutno (Bůh): Mystická, božská síla uvolněná štěpením hmoty. Je symbolem dokonalosti a absolutní pravdy. Jeho působení na lidi je paradoxní: inspiruje je k obrovskému dobru (štědrost, láska k bližnímu) i k bezmeznému zlu (fanatismus, násilí).
- Karburátor: Vynález inženýra Marka, v podstatě atomový motor, který uvolňuje Absolutno. Symbolizuje moderní vědu a technologii, která bez uvážení důsledků může rozpoutat nezvladatelné síly.
- Továrna: Stejně jako v R.U.R. je symbolem masové výroby. Zde se však masově „vyrábí“ Bůh, čímž se z posvátného stává komodita, průmyslový produkt a globální problém.
- Největší válka: Konečný důsledek vypuštění Absolutna. Celosvětová náboženská válka, kde „každý křižák bojuje proti každému křižákovi“. Je to symbol absolutní destruktivity jakéhokoliv dogmatismu.
4. Jazyk a styl
Styl románu je pro jeho vyznění naprosto klíčový. Čapek zde plně rozvinul tzv. fejetonistický styl, který se stal jeho poznávacím znakem.
Román je psán lehkým, konverzačním, humorným a ironickým tónem. Není zde jednotný příběh, ale spíše sled epizod, anekdot, reportáží a komentářů. Vypravěč (Čapkův novinářský hlas) přistupuje k nejabsurdnějším a nejkatastrofičtějším událostem s klidným, věcným nadhledem, což je hlavním zdrojem komiky a satiry. Čapkův jazyk je nesmírně bohatý, hravý a vynalézavý. Mistrovsky střídá a paroduje různé jazykové styly: vědecký žargon, náboženskou rétoriku, byrokratické vyhlášky i lidovou mluvu. Tímto spojením fantastického námětu a realistického, novinářského podání dosahuje dojmu znepokojivé uvěřitelnosti.
5. Kompozice a forma vyprávění
Struktura románu je záměrně fragmentární, epizodická a mozaikovitá. Chybí zde ústřední hrdina, který by procházel celým dějem. Místo toho je hlavní postavou samotný fenomén Absolutna a jeho dopady na lidskou společnost.
Forma fejetonového románu umožňuje Čapkovi sledovat události v širokém, panoramatickém záběru – od osobních příběhů jednotlivců přes ekonomické analýzy až po reportáže z globálního válečného konfliktu. Každá kapitola často funguje jako samostatný fejeton, který osvětluje další bizarní aspekt světa přesyceného Bohem.
Přestože je kompozice volná, příběh má zřetelný vývoj:
- Vynález: Představení Karburátoru a jeho prvotních, lokálních účinků (zázraky v továrně, obrácení lidí na víru).
- Expanze: Masové rozšíření Karburátorů po světě a následný ekonomický, sociální a náboženský chaos.
- Katastrofa: Vypuknutí „Největší války“ jako logického důsledku náboženské nesnášenlivosti.
- Uklidnění: Vyčerpání lidstva, zničení Karburátorů a pozvolný návrat do starého, nedokonalého, ale snesitelného stavu bez Boha.
6. Děj
V Praze vynalezne inženýr Marek dokonalý stroj na spalování hmoty, tzv. Karburátor. Stroj produkuje neuvěřitelně levnou energii, ale má nečekaný vedlejší produkt: uvolňuje z rozbité hmoty čistou božskou esenci, Absolutno. Lidé v okolí běžících Karburátorů jsou okamžitě zasaženi náboženským prozřením. Stávají se z nich světci, konají zázraky, rozdávají majetek a snaží se všechny obrátit na svou víru.
Tento jev způsobí naprostý chaos. Ekonomika se hroutí, protože zboží je zázračně nadprodukováno a rozdáváno zdarma. Fenomén se díky masové výrobě Karburátorů firmou M.A.S. (MEAS) šíří po celém světě. Vznikají tisíce náboženských sekt, z nichž každá tvrdí, že právě ona chápe Absolutno správně. Počáteční vlna zbožnosti a dobroty se rychle mění v nesnášenlivost a fanatismus.
Napětí nakonec exploduje v „Největší válku“ – globální svatou válku, kde všichni bojují proti všem ve jménu svých verzí Boha. Továrny se stávají novými svatostánky a bojišti zároveň. Po letech nejbrutálnějšího konfliktu v dějinách, který téměř vyhladí lidstvo, jsou poslední Karburátory zničeny a zbytky Absolutna se postupně rozptýlí. Svět se vrací do starých, nedokonalých kolejí. Román končí cynickou scénou v hospodě, kde se přeživší shodují, že přímá přítomnost Boha byla katastrofa a že je mnohem lepší ho mít jen tak trochu, teoreticky a zavřeného v kostele.
7. Hlavní postavy
Román postrádá tradičního hlavního hrdinu. Postavy jsou spíše epizodické a slouží jako typizovaní zástupci určitých společenských skupin či postojů.
- Inženýr Marek: Geniální, ale sociálně naivní vynálezce Karburátoru. Je typem vědce, který se soustředí na technický problém a nedomýšlí společenské důsledky svého objevu.
- G. H. Bondy: Stejný velkoprůmyslník jako ve Válce s mloky (Čapek si tuto postavu vypůjčil). Snaží se fenomén Absolutna uchopit komerčně a ovládnout ho, čímž reprezentuje snahu kapitálu profitovat na čemkoliv, včetně Boha.
- Otec Jiljí: Katolický kněz, který se snaží chaotické projevy Absolutna pochopit a začlenit do rámce zavedené církve. Představuje institucionální náboženství, které je zahlceno přímým, neorganizovaným projevem božství.
- Absolutno: Není postavou v pravém smyslu, ale spíše aktivní silou v příběhu. Je to božský princip, který působí na lidi a odhaluje jejich skrytou povahu – dobrou i zlou.
Přehled hlavních postav a jejich symbolický význam
Postava / Síla | Charakteristika | Symbolický význam |
---|---|---|
Inženýr Marek | Geniální, ale naivní a nezodpovědný vynálezce. | Symbolizuje vědu a technický pokrok, který je odtržený od morálních a sociálních důsledků svých objevů. |
G. H. Bondy | Vlivný a pragmatický průmyslník a bankéř. | Reprezentuje kapitál, který se snaží jakýkoliv fenomén, i samotného Boha, komerčně využít a ovládnout. |
Absolutno | Není postavou, ale aktivní silou. Božský princip uvolněný z hmoty. Působí dobro i zlo. | Symbolizuje absolutní pravdu, ideologii či víru. Jeho přítomnost ukazuje, že lidstvo není schopno unést absolutno a reaguje na něj fanatismem. |
Lidstvo (kolektiv) | Různé postavy a skupiny, které reagují na Absolutno – od světců po fanatiky. | Ukazuje paradoxní a nedokonalou lidskou povahu, která i tváří v tvář božství propadá chamtivosti, nesnášenlivosti a násilí. |
8. Kontext díla
Román byl napsán v roce 1922, v raném, relativně optimistickém období První československé republiky. Společnost byla fascinována technickým pokrokem a novými možnostmi. Čapek však, poučen zkušeností z první světové války a vzestupem nových, absolutistických politických ideologií (zejména komunismu v Rusku), zkoumá odvrácenou stranu pokroku a utopických vizí.
Továrna na absolutno je tak kritikou jakéhokoliv dogmatismu. Ačkoliv se primárně zaměřuje na náboženství, jeho poselství je obecnější a míří na všechny systémy, které si nárokují monopol na pravdu. Forma fejetonového románu je přímým důsledkem Čapkovy profese novináře a jeho mistrovství v tomto žánru. Dílo stojí po boku R.U.R. jako klíčový příklad Čapkovy rané tvorby, kde pomocí sci-fi premisy analyzuje palčivé filozofické a společenské problémy své doby.
9. Závěr
Továrna na absolutno je geniální, vtipná a myšlenkově provokativní satira na lidskou neschopnost zacházet s absolutními ideály. Karel Čapek zde prostřednictvím své unikátní fejetonové formy rozehrává panoramatický obraz světa, který se pod tíhou zhmotněného božství hroutí do chaosu, fanatismu a války.
Ústřední paradox románu – že masová výroba Boha nevede ke spáse, ale k nejhorší katastrofě v dějinách – je hlubokou a nadčasovou úvahou o povaze víry, ideologie a lidské přirozenosti. Čapkovo poselství je jasné: pro nedokonalé lidstvo jsou tolerance, pochybnost, relativismus a smysl pro humor bezpečnější a humánnější cestou než jakákoliv jediná, byť sebeprospěšnější a sebedokonalejší „Pravda“. V dnešním světě, stále zmítaném ideologickými a náboženskými konflikty, zůstává toto dílo znepokojivě aktuální.